Napište nám:info@blokprotiislamizaci.cz
Evropská unie se nám nevyplácí ani finančně
dotace

Tomáš Haas, 03.02.2018

Je to zvláštní argument, kterým eurohujeři obhajují naše setrvání v Evropské unii a straší „nedozírnými následky“ pokud z Unie vystoupíme. Jsme prý čistými příjemci, dostáváme z Unie o 5 miliard víc, než Unii dáváme. Jenže to má háček, či spíše pořádný hák.

Do této balance za prvé nejsou započítány ztráty vzniklé tím, že Česká republika nevybírá celní poplatky za zboží k nám dovezené ze zemí mimo Unii, ty patří Unii.

Za druhé dotace z EU nás ve skutečnosti stojí miliardy korun. Dotace neplatí 100 procent nákladů dotovaných projektů a programů, obvykle je to mezi 50 a sedmdesáti procenty.

A ty projekty nejsou vždy v našem nejlepším zájmu, nepotřebujeme „Čapí hnízda“, akvaparky v každé vesnici a cyklostezky v každém městě. Ale polovinu jejich ceny musíme hradit my, náš stát, naše města a vesnice a naši podnikatelé. Nepotřebujeme pomáhat velkým a bohatým na úkor malých firem, které pomoc potřebují.

Náš rozpočet má dnes již asi 80 procent mandatorních výdajů, výdajů, které vláda musí hradit ať chce nebo ne. Mezi ně patří i naše příspěvky do Unie. Jen asi 20 procent z našeho rozpočtu může vláda vynaložit podle svého, na projekty a programy, které jsou (nebo by alespoň měly být) v našem nejlepším zájmu. A z těch musí zaplatit až polovinu nákladů na dotované projekty, aniž rozhoduje o tom, které to budou. O tom v konečné instanci rozhoduje Brusel.

Když tedy započítáme tyto náklady, jsme již dávno daleko většími plátci než příjemci, i když jsme přesvědčováni o opaku.
A nejsme už pány svého rozpočtu. Tomu se říká „kreativní účetnictví“.

A nepočítám škody politické, ztrátu suverenity a peníze, z příspěvků evropských zemí, včetně ČR, utracené za programy, jako jsou na příklad ty na podporu Palestinců. Kdyby ty miliardy EUR, které již během posledních let dostali, byly využity v jejich skutečném zájmu, v jejich prospěch, mohla by už dávno Gaza být přepychovým rezortem a turistickou atrakcí a destinací. Dnes je zničeným městem rozvalin ovládaném teroristy a peníze z Evropy nejsou vynakládány na jeho obnovu a ve prospěch jeho obyvatel, ale na podporu teroristů, za zbraně a rakety odpalované na Izraelská města.

A podobně „účelně“ jsou utráceny další peníze, na financování problémů, které Unie a její vedoucí země způsobily a do kterých se lijí další a další prostředky. Jako problém migrace, o kterém nás sami představitelé Unie ujišťují, že poroste.

Jistě bude odchod z Unie něco stát. Ale nebude to zdaleka tolik, čím nám Unie a Eurohujeři vyhrožují. Ale na druhé straně cosi získáme, a nebude toho málo, když přestaneme Unii a její zbytečné programy platit. Hlubší a hlubší integrace znamená vyšší náklady EU a její větší kontrolu nad našimi rozpočty a další ztrátu suverenity.

A myslím, že je největší čas začít přemýšlet o tom, zda cena setrvání v Unii nebude daleko vyšší, než cena za odchod.

 

Tomáš Haas je politický konsultant a publicista. Narozen v Praze. Emigroval v roce 1969 do Kanady, kde studoval historii a politologii. Působil jako konsultant v Kanadě a USA. Mezi léty 1991 a 1996 působil v Praze jako poradce primátora Hlavního města Prahy, několika ministrů a Úřadu vlády. Svými radami, jak tvrdí zlé jazyky, pomohl několika významným politikům na pohřebiště dějin. Potom se na několik let vrátil do Kanady a USA, kde opět působil jako nezávislý konsultant. Do republiky se definitivně vrátil roku 2005 a mezi lety 2005 až 2008 byl interním poradcem presidenta republiky, v letech 2009 – 2010 byl poradcem tehdejších předsedů vlády – Topolánka a Fischera.
thaas@seznam.cz
 
All for Joomla All for Webmasters