Napište nám:info@blokprotiislamizaci.cz
Zeman může Babišovi zakázat hlasovat pro Dublin IV
zeman dublin iv

Facebook Pavel Hasenkopf

Ad Dublin IV. – prezident Zeman může vládě zakázat, aby pro toto nařízení v Radě EU hlasovala:

Údajně má platit, že Dublin IV. není mezinárodní smlouva, ale nařízení EU, tudíž do toho Zeman nemá co mluvit. První část věty je pravdivá, druhá nikoli.

1) Zahraniční politika je pravomoc prezidenta. On ji podle Ústavy dělá, se souhlasem (kontrasignací) vlády – nikoli naopak. Viz čl. 63 odst. 1 písm. a), resp. b) a odst. 3 Ústavy.

2) O tom, že by měla dělat zahraniční politiku vláda, není v Ústavě ani slovo. V Ústavě (v čl. 67) se pouze píše, ževláda je vrcholným (tudíž nikoli nejvyšším …) orgánem výkonné moci. Někdo by z toho mohl dovodit i tu zahraniční politiku, na to mu ale řeknu, že čl. 67 je lex generalis, zatímco čl. 63/-a,2 +/3 jsou vůči němu lex specialis, a jak ví každý student prvního ročníku práv, lex specialis derogat legi generali (česky: výjimka z pravidla má přednost před vlastním pravidlem).

3) Ano, v praxi to dělá vláda. Ale vždy potřebuje prezidentovo pověření. To může dostat ve třech formách:

– rozhodnutí prezidenta č. 144/1993, Sb. přenáší na vládu a její členy bez dalšího sjednávání mezinárodních smluv, které nevyžadují souhlas Parlamentu; i zde si však prezident může ad hoc vyhradit jiné rozhodnutí, popř. může rozhodnutí prezidenta č. 144/1993 Sb. zrušit či nahradit jiným (zrušit ho může bez kontasignace, pokud by chtěl naopak množinu vládních smluv rozšířit, kontrasignaci by potřeboval);

– plnou mocí k provedení nějakého úkonu, třeba k podpisu mezinárodní smlouvy; pokud prezident nedá plnou moc, úkon nesmí být proveden;

– v mezinárodněPRÁVNÍ praxi se má za to, že hlava státu, hlava vlády a ministr zahraničí zmocněni byli, nevyjde-li najevo opak (prostě se předpokládá, že nedělají nic za zády toho, kdo originárně disponuje mocí zastupovat stát – toto právo má v ČR pouze prezident, viz výše, právo ostatních je od tohoto práva odvozeno; právo EU je speciální případ, kdy tato mezinárodní norma byla rozšířena i na jiné členy vlády, konkrétně na zástupce států v orgánech EU – neznamená to ale, že by na ně přešla pravomoc zaastupovat stát navenek, do toho dost dobře mezinárodní ani evriopské právo ČR mluvit nemůže, znamená to pouze tolik, že se nevyžaduje, aby se prokázali plnou mocí ke všem jednotlivým hlasováním.

Jinými slovy: Prezident republiky může premiérovi, ministrům, velvyslancům či kterémukoli státnímu úředníkovi výslovně zakázat učinit nějaký mezinárodněprávní úkon – třeba podepsat nějakou smlouvu či hlasovat pro nějaké nařízení. Souhlas vlády ani premiéra k tomu nepotřebuje – kontrasignace se vyžaduje tehdy, když prezident chce něco udělat – ne tehdy, když naopak něco udělat nechce (laicky: když chce nechat vše při starém).

Ergo PREZIDENT ZEMAN MÁ PRÁVO bez dalšího všem vládním představitelům ZAKÁZAT HLASOVAT PRO NAŘÍZENÍ DUBLIN IV.

(A ano, dokud prezidenty volil Parlament, prezidenti respektovali, často se skřípěním zubů, přání vlády – ale dnes má prezident díky přímé volbě stejnou míru legitimity, jako celý Parlament, a není tedy důvod bránit tomu, aby prezident měl v rámci ústavního systému reálný podíl na výkonu výkonné moci.)

===

Stručné shrnutí pro právníky: Vše, co vláda dělá v zahraniční politice, je jen projevem pravomocí prezidenta.

(c)

Právník Pavel Hasenkopf

Právník Pavel Hasenkopf

All for Joomla All for Webmasters